SPRAVEDLNOST VS ZÁVIST aneb TROCHU O DANÍCH

Kdo nic nemá, nic nedá. To je poměrně logické. Vzhledem k tomu, že prahneme po lidskosti a jakémsi oddělením od ostatních živých tvorů – zvěře, máme také potřebu slabé jedince podporovat. Nechat napospas někoho nesoběstačného je odsouzeníhodné. Samozřejmě. Jsme přece lidi.

Nad tím by se nikdo pozastavovat neměl. Ožehavější je však otázka, kolik, komu na život přispět. A ještě ožehavější je, KOLIK SEBRAT. Jako společnost potřebujeme financovat některé společné služby a statky. Nelze předpokládat, že si každý před svým domem postaví silnici, chodník, a ještě ho osvětlí.

Někdo má větší dům, možná by bylo rozumné, aby tedy zaplatil více těch silnic, světel, úředníků, policistů, ministrů… Čeká nás období voleb. Při volbě si můžeme demokraticky rozhodnout, komu dáme hlas, aby pak rozhodoval za nás. I v oblasti daní, tedy toho, co nám stát sebere a přerozdělí.

Daně tu máme už dlouho, pravděpodobnost že se jich zbavíme je prakticky nulová. Ale když už se teď řeší, co s tou daní z příjmu, zkusme se na to podívat.

V současné době je daň z příjmu fyzických osob 15 %. Výjimku tvoří jen solidární daň. Pokud jste běžný smrtelník, co si za rok nevydělá v zaměstnání či podnikání přes 1 296 288 Kč (částka pro rok 2016), solidární být z tohoto hlediska nemusíte.

Daň je dána procentem. Takže z mého pohledu už plní funkci „bohatým brát“, protože 15 % z 50 tis. Je rozhodně víc, jako 15 % z 11 tis. (což je letos minimální mzda). Z daně má každý nárok na slevu, která činí 2 070 Kč. Kdo měl na základní škole trojčlenku zjistí, že si musí vydělat přes 13 800 Kč, aby mu po slevě nějaká daňová povinnost vyšla.

Zdravotní a sociální odvody mi rozum pobere. Sice by mohlo být na možnosti volby, kolik přispěju a dle toho budu mít následnou péči, příspěvky, nemocenskou… ale budiž. Víc odvedu, víc jsem vydělával, mám vyšší důchod atd. Ale daně? Víc odvedu, víc jsem pracoval, víc jsem na to studoval a zaplatím větší kus dálnice. Asi aby se mi líp jelo na pracovní cestu. Každopádně pohled na věc může mít každý jiný. Z mého hlediska, pokud s vyšším příjmem odvedu víc – progresivně víc – tak mě to nemotivuje mít vyšší příjem. Proč taky. Když čistou mzdu budu mít nižší, protože překročím hranici a seberou mi víc procent, vyšší část mé mzdy. Prosím šéfe, poslušně hlásím, dejte mi radši míň. A radši načerno, nebo to rozhoďte na dvě firmy, dejte něco na dohodu, prosím něco, ať mi ten stát tolik nebere, nebo budu radši dělat míň.

Podpora šedé ekonomiky. Tak se tomu odborně říká. Jsem pro podporu daní, ale ne daně z příjmu. Motivace k výdělku rozjíždí ekonomiku. A pak ať se zdaní výrobky, služby, to, po čem srdce touží. Ale bránit lidem si vydělat, to zpomaluje vývoj a je nepřirozené.

A jak to vidí naše politické strany? Zkuste se podívat, jak budou vypadat vaše výplatní pásky po volbách 2017.